Po několikaměsíční pauze, kterou jsem naplnil prací a pak především přechody českých hor jsem se zase vrátil procházkou na zdolávání evropské koruny, tentokrát do bulharských hor, první na řadě bylo pohoří Rila, nejvyšší vrchol MUSALA (2925m.n.m.), zároveň nejvyšší vrchol celého Balkánu. Jaká byla cesta, jak nám přálo počasí a co jsem v těch výškách viděl se můžete dozvědět zde.

Vše začalo v páteční večer, brněnským nástupem do busu od CK Alpina, večerním přejezdem přes Slovensko, Maďarsko a Srbsko do Bulharska, s příjezdem do místa startu našeho několikadenního přechodu v sobotní podvečer. První nastoupané výškové metry na první ubytování pod vrcholem Maljovica.

Druhý den začal ten pravý přechod hor, naštěstí nalehko, ale co chybělo v batohu na ubírání energie, to nám doplňovalo počasí a výškový profil trasy. Teploty přes 30°C, v tento den vrcholy Voden Chal (2688m.n.m.) a Lovnica (2692m.n.m.), ale cíl Rybni jezera dosažen, uložit se v opravdu podmínkách horských, odloučených a být připraven na další kilometry ,,procházky“.

Horské prostředí
Výhledy
Místní fauna
Ubytování na Rybnich jezerech

Třetí den již přinášel první oběti z únavy, ze spálených krků, nohou, ale nálada v celé partě byla super, užívalo se každé chvíle v horách, na hřebenech, vrcholech, etapa třetího dne vedla přes vrcholy Kanarata, Čemerna a Kovač, jak bývá zvykem v horách do údolí, kde jsme měli další zázemí, tentokrát na chatě Grnčar, pro mě bylo trochu útěchou, že při sestupu jsem mohl již v dáli vidět cíl dalšího dne, nejvyšší vrchol MUSALA, pro ten jsem si prostě chtěl dojít o to víc díky podmínkám, které panovaly.

Jezera pod námi...
...hřebeny v dáli
Nekončící výhledy
První pohled na nejvyšší vrchol v dálce...

Čtvrtý den, 16.7., den výstupu. Vidina 800 výškových metrů na cca.8km pochodu, který vedl přes dva ,,prcky“ Ovčarec a Goljam Bliznjak. Tady přichází ta slova, pocity, které u těchto výstupů musí být opravdu prožitá, aby se pochopila výhra výstupu. Únava z nedostatku spánku, z vysokých teplot, převýšení, na zádech vše potřebné, tohle není sandálový výstup, tohle je výstup na skoro 3tisícový vrchol. Ale i tak se stalo, lehce po 11té hodině dopolední místního času dosažen vrchol – MUSALA (2925m.n.m.).

První pohledy na přibližující se vrchol...
...a je hotovo, vrchol zdolán...

Pro mě tento vrchol není jen o překonání sebe, svých nedostatků, ale zase mohu říci, že Sportem plníme sny aneb nadmořská výška je pro mě i výše částky příspěvku pro tento spolek.

Vrcholový pohled
A již pohledy ze sestupu...
Tenhle vrchol dal zabrat...

Po sestupu k chatě Jastrabec, sjezdu lanovkou do obce Borovec a ubytování v Samokově se blížilo ukončení první části přechodu, po pohoří Rila a pomalu přesun na pohoří Pirin. Nicméně odpočinkový den byl ve znamení návštěvy Rilského monastýru, nejstaršího bulharského kláštěra a přírodního úkazu Stobské pyramidy. Pro nás, přechodáře, pak večerní přesun k večernímu ubytování na chatě Javorov a přípravy na závěrečný třídenní přechod Pirinu, o tom v dalším reportíku.

Rilský monastýr
Stobské pyramidy